Cesky burty na Havaji

Trosku se mi nad apdejtovanim zaprasilo, ale uz nebylo moc kde..co je dulezity, ze jsme na zacatku prosince skoncili v MP a vracime se do Prahy na Vanoce. Jeste predtim ale probehla strasna vyprava na Havaj, jelikoz nam konecne zrusili viza do Statu. Chvilku jsme koketovali se Seattlem nebo LA, ale nakonec jsme se rozhodli vyrazit do tepla. S destem jsme to zrovna nevyhmatli, ale to se v zime neni cemu divit. No vemu to strucne, o tom ze Hawaii Islands frci hlavne mezi lidmi v duchodovem veku jsme se presvedcili uz v letadle z Vancity, kdy jsme si pripadali jak na zajezdu senioru, pak samozrejme jeste naky ty rodinky s malejma deckama atp. V Honolulu nas vita prijemnych 25 stupinku a de se hned na kute. HNL je jinak dost obludny americky velkomesto, hlavne centrum a main streeet podel slavne Waikiki Beach, kde je preturistovano, okrajovy casti jsou fajn, ale v sezone to asi musi bejt hrozna tlacenka. Druhej den neztracime cas a po kratkym vyletu k Diamond Head, zaciname resit kam vypadnout, jelikoz Oahu je proste moc komercni a je to videt temer vsude. Na americky Homolkovi na vylete neni nikdo moc zvedavej, takze ladime let na ostrov Molokai, ktery ma udajne byt nejmene civilizovany z ostrovu na ktery se muze. Na hostelu zabavuje Lonely Planet Hawaii a takto vybaveny vyrazime zpet na letiste. Po ceste resime cim asi poletime, jelikoz na netu psali neco o Cesne Turbo, tak cekame neco o kapacite autobusu, nacez nase rozpaky rozcisne pilot, kterej nam cekne boarding pasy a pak uz nas zavede jeste asi s 3 pasazerama uplne do kouta letiste, kde je pripravena mini cesnicka s klasickou jednou vrtuli vepredu a mistem asi pro 8 lidi, haha. Klasicky gegy hned na zacatku, ze v tomhle se asi lip pada a muzes rovnou snorchlovat. Let byl ale super ponevadz se vydarilo pocasko, tak jsme meli luxusni panoramata Oahu. Po 20 minutach uz tlacime na ranway na Molokai. Mistni letiste neco ve stylu bouda u pristavaci drahy na tropickym ostrove, strasne vyzevleny, akorat vsudypritomnej jizanskej no hurry stajl narusuje pomerne dost pobocek na pujceni aut. Tim dost myslim asi 3. My jako hrozne tvrdy trampove nasazujem bagly na hrbet a vyrazime podle mapy hledat nejblizsi vesnici ktera ma bejt asi 2.5 km daleko. Kdyz uz si myslime ze tam skoro jsme, tak nam zastavuje nejaka starsi panicka v jeapu a ze prej tam kam jdeme ve skutecnosti zadnej kram neni a vesmes tam pry neni vubec nic. Docela nam osvitila situaci a pak nas bere kus na vychod k nejakymu kramu, kde je jeste skola, par baraku, kafe plantaz a jedna prijemna lokalni hospudka, kterou nepohrdneme a dostava od nas vysoke body. Kupujem vodu a pesky pokracujem do hlavniho mesta Kaunakakai, kde potrebujem ziskat permity na kempovani. Nestopujem a cekame az nekdo sam od sebe zastavi. Zrejme jsme se zalibili jedny babce pravy Havajce, ktera zrovna jela ze svy sichty ve skolni jidelne a hned se me ptala jestli jsem ucitel. V KK ziskavame povoleni za 5 baku na masku za noc a pak po silnici az do One Alii Parku, kde je ofiko campground, samozrejme jsme tam sami. Jinak ty kempy na Havaji jsou dost jednoduchy, sprcha studena voda, zachod a to je asi tak vsechno. Rano nam mistni particka sekacu travy ukazuje v praxi molokajskou prepracovanost. Co bych u nas udelal sam za dopoledne tady delalo asi 6 typku, kteri navic delali hroznej ramus a kazili nam vstavani. Vyhodnotili jsme podminky k trekovani na ostrove a dosli k nazoru, ze pujceni auta bude nezbytne. Jdem zpet do mesta a po mirnem zmatku se sidlem pujcovny dostavame stribrnou tojotku se kterou se nesmi na dirty roads. Za dirty roads se povazuje nezpevnena cesta s cervenohnedou pudou, ktera se po desti meni v neuveritelny bahno ve kterym se to da projet jen se ctyrkolkou. Zbylych 5 dni naplnime jezdenim po ostrove a zewlem na opustenych plazich. Domovem se nam stala Papohaku Beach, nejdelsi pisecna plaz na Havaji (2.5km), kde je pomerne tezky nekoho potkat. Akorat koupani se tam zvrhava do soupereni s vlnama, ktery se tam lamou fest. Trosku jsme si vycistili hlavy a pak uz zpet do mrazive Kanady, kde nam pilot suse oznamuje, ze ve Van je -5. Teplotni sok 30 stupnu me jeste asi pomasti pozdeji..nemam malo. A ted znova do letadla..

Tercel Down - Definitivne

Po nekolikatydennim martiriu a zivotu v automobilove nejistote jsme prisli definitivne o karku. Jak se to sebehlo? Posledne jsem tu psal, ze jsme nepojizdny, nahodili jsme to o den pozdeji a vesele jezdili, i kdyz startovani bylo casto otazkou fortuny nefortuny. Tak to bylo az do nasi dalsi vypravy smer Vancity, kdy se to znova sesypalo, ale kdyz se v tom F hrabal a ja to zkousel nahodit, tak prisel Ed (Festuv manager), hrozne zkusene do toho sahnul a problem vyresil. Tak jsme se zaradovali, vypalili z hor a uz jsme se videli vecer na baru v Sunshinu, pak bereme beno v Chilliwacku, naplnime nadrz tak, ze pretejka, a ze se jeste vracime pro penize. No nasledne to nastartujem, ujedem asi 2 metry a za nama se zvedne oblak koure ve kterym zmizi cela benzinka. Tudiz sjizdime na prilehly parkovisko, kde krouzime jak orel tercel, doufaje ze nam to prestane cadit, ale nic. No tak to nechame, jdeme na jidlo k Wendy, jelikoz s plnym brichem se lip premysli. Tak po hodine to jdem zkusit znova, nejdriv jakoze to pujde, ale pak se opet norime v kour, tak toho radsi nechame a realizujem plan B, coz je vyhledani mista prenocovani v Chilliwacku, coz se podari Festovi, ktery rad smlova s taxikari. Typek je hodne v pohode a ma docela dobrej know-how, co se tyce zdejsich lokaci a pokud nevi, tak si zavola na dispecink a tam mu to reknou. Ubytujem se v ruskym motelu, prekvapive na urovni a nejlevnejsi alternativa ve meste a jedem s drozkarem rovnou do Vaultu, ktery nam doporucil na vecerni pivo. Tam se celkem dobre ropzlejeme a pak jeste navsteva nejakyho mistniho klubu, ale to uz si moc nepamtuju, akorat jsme pak jeste s nekym jeli na barak a pak nakym golfem zpet na motel. Rano se vypotacime ven a po snidani sampionu v nedelnim podniku pro duchodce, jdem zpet pesky na druhou stranu dalnice k Walmartu, kde odpociva tercel. Posledni zkouska, hroznej vypocet na vteriny, decko, plyn a..kour. Sjizdime hned za krizovatkou po asi 2h planovani, docela eskamoterstvi. Je tu vymena oleje, tak nam tam hrozne radi jedna fajn winny puvodem z Ontaria, Fest pak vytocil odtah do Pick a Part, kde nam za karku daj 50 baku, haha. No co s unikajici vodou do motoru nic neudelame, stejne jako s palenim chladici smesi a vozitko by stejnak driv nebo pozdeji chciplo, tak stare bylo. Uz carless pochodujem asi 20 km zpet do mesta, kde ma hrat hokej Joe v mistni arene. V hledisti je tentokrat trio Filipincu, Joseph, Maria a Oliver, kteri sem s nim jeli. V jejich vanu je jeste misto akorat pro nas, tak s nima vecer zatahujem do MP. Mame dost? Mame. Mame auto? Nemame.

Kanadska mozaika

Uvedomil jsem si, ze tu porad pisu co delame, kam lezeme, kde bydlime, kam jedeme a jeste jsem se tu moc nerozepsal o Kanade a BC jako takove. Jako Dante Hicks ve storu nemuzu zacit asi s nicim jinym nez s rublama, prvni co nas zarazilo hned po prijezdu bylo ze veskere ceny jsou uvedeny bez dane, ktera je 7-14 procent. V zacatcich to dost mate - konecna cena nakupu je vzdy vyssi nez si spocitame. Cely je to o tom, ze platime jednak velmi nepopularni federalni dan GST, ktera tvori 7% (mistni pro ni maji akronym Gouge and Screw Tax). Tahle dan se vztahuje vpodstate na vsechno (krome zakladnich potravin), coz zahrnuje i sluzby. GST zavedl v roce 1991 znacne kontroverzni a arogantni predseda vlady Brian Mulroney a tento krok zahy zruinoval jeho Progressive Conservation Party v ocich verejnosti. Driv se GST turistum vracela pri odjezdu ze zeme (pri zbozi nad 100 dolaru, kdyz o to pozadali), dnes uz nemaji narok ani na to. Druhak se plati PST - provincni prodejni dan 7%, ktera se vztahuje na vsechny produkty, ktere jsou koupeny v maloobchode, coz jsou u nas suvenyry, hadry atd. (u alkoholu v liquore storu je tahle dan 10%). To znamena, ze za snack se plati jenom GST, za cupr svetrik s napisem Manning Park solis GST i PST, tudiz 14%. Takze misto 45 baku mas ohoz najednou pres 50 babek, coz uz je pomerne rozdil, lidi se obcas divej, takze to jsou bud nepripraveni turisti nebo alibisti. Co se tyce PST, jedina provincie, ktera si dovolila tuhle dan zrusit, je bohata Alberta. Bohata hlavne diky novym ropnym nalezistim na hranicich s BC, ktere budou moci konkurovat i nejbohatsim arabskym statum. Jinak vlada teto "nejlepsi" zeme sveta vymaha na svych obcanech dane, jejichz vyse presahuje znacne vysi dani v ostatnich vyspelych zemich. Dalsi predseda vlady Jean Chretien (prezdivany "dont worry, be happy" guy) slibil tuto dan zrusit, ale slib nedodrzel a obcane to toleruji. Kdyz tento slib prislusnik vladnouci strany pripomenul, prime minister ho ze strany vyloucil. Takle se dela politika. Jinou veci, ktera me irituje, jsou drobne mince, narozdil od USA sice Kanada pustila do obehu kovovy dolar (loonie) a 2dolar (toonie), ale za tim nasleduje quater, dime, nickel a penny. Ctvrtak a desetnik jeste pochopim, ale na co maji ti klauni petak a jednik to vazne netusim. Normalni cirkus. Lidi se akorat urazi, kdyz jim vracim penny, u ktere naklady na vyrobu prevysuji samotnou hodnotu. Co je proti nam vyrazne levnejsi, to je elektronika a hadry, ostatne jako vsude jinde. Kdyz uz jsme u tech poplatku, mezi Hope a Kelownou je jedina dalnice, kde se jeste pred mesicem vybiral klasicky dalnicni poplatek. OK, projekt to byl kolosalni, nektere useky ve vysce kolem 1300mnm uprostred niceho jsme si i projeli, nicmene cela stavba si na sebe vydelala uz 6 let zpatky a od te doby si vlada vesele pumpovala rozpocet, dokud se lidi nezacali bourit a nasledne se clo okamzite zrusilo. Co jsou tedy ty kanadske plusy krome pitoreskni prirody a privetivych dusi? Nasel jsem si 4 zakladni faktory:
1) Odpad - Kanada neme moc problemu se znecistenim a respekt obyvatel k zivotnimu prostredi je prikladny. Recykluje se vsechno, co jen trochu jde, a misto skladky konci vetsina odpadu na kompostu. Tridi se i kovy mezi sebou a taky ruzny druhy papiru, z ovoce se sloupavaji nalepky..Ve Vancouveru jsem jednou asi 15minut nemohl najit jediny kos, ale ulici jsou jak vymeteny bez jedinyho vajglu na zemi (u nas tusim pretekaji kose na kazdym kroku)
2) Rika se, ze se narod pozna podle urovne verejnych zachodu. Kanada podobne jako Zeli bude hodne nahore - jsou vicemene na kazdym kroku a kvalita je zarucena (deep clean by Joseph).
3) Psi - vlastnit coklika znamená pro majitele velkou zodpovednost. Vencit se smi pouze ve vybranych „psich“ parcich. V nekterych musi byt pouze na voditku a nekde smi volne mastit. Na vetsinu verejnych prostranstvi maji ale psi vstup zakazan, tudiz je normalni, ze se lidi v lete muzou v klidku valet na travnicich uprostred mesta. Kampa plna psich sisen? Zapomen..
4) Koureni v hospodach - i tady neexistuje, mazej ven a tam si muzes palit, sice tam maji jeste nejakou zminku o 3 metrech, ale to uz neni potreba. Dulezity je, ze nemas cmoudy uvnitr. To jsou proste veci, kdy si rikam, ze u nas zijeme v praveku. I tady v Lotus Landu, kde si hodne lidi zaklada na kultu tela, je spousta kuraku a ti s tim ocividne nemaji nejmensi problem.
Jeste k tem klimatickym podminkam tady, v zime na pobrezi sice az na vyjimky nesnezi a teploty zustavaji nad nulou, ale zato porad leje, defakto od listopadu do brezna. Vyjasni se nanejvys tak dva dny v mesici. Rekord udajne nekdy v roce 2003, kdy mesic vkuse prselo, pak na jeden den prestalo a dalsi mesic znova nonstop dest. Nic moc. Ptal jsem se Kim, jak muze vydrzet na Ostrove. Rikala, ze je tam uzasny leto - a to koneckoncu muzem potvrdit. Zacina uz nekdy v kvetnu a porad sviti slunicko. Zaroven vsak vane i prijemny vitr od more, takze neni uplne vedro. Idylka pro vsechny krome pozarniku. Letni pozary v BC jsou neco s cim se proste musi pocitat. S klimatem souvisi i dalsi vec, fura bezdomovcu v ulicich. Do Victorie a Vancouveru se stahuji z cele zeme a pohled na tu bidu uprostred nalestenych mest je minimalne bizarni. Treba Dave a Jane z toho byli dost spatny. Zvlastni je ale i pristup k problemu ze strany politiku. Ti par let zpet prijali zakon, ze se bezdomovci nesmeji pohybovat do 30m v okoli bank, coz ma k reseni situace opravdu daleko. Na druhou stranu tyhle mistni homeless nejsou vylozene doterni a nekteri poctive sbiraji plechovky a flasky do nakupnich voziku a takto vydelane penize investuji do burgeru u Nata. McDonalds tady plati za vylozene lowlife zpusob stravovani, jednotlive pobocky jsou prave vetsinou plne houmies, kteri tam chodi na double cheese za 1.39, stejne jako my, haha. Pokud jde o Kanadany, tem podle vseho není spatne po nicem. Kanadska kuchyne si vzala z britske i americke to nejlepsi - hitem jsou burgery a fishNchips. Dulezite je ale vedet, ze neni burger jako burger. Pokud nejsou obyvatele snobove nebo vegetariani, coz bejva docela casto, korunuji to jeste zvlastnimi stravovacimi navyky, v jejichz ramci jsou schopni zapijet klobasy mlekem, polevat slane fazole javorovým sirupem, namacet hranolky v medu a podobne. Na vlastni oci jsem videl Meghan jak to v ty sracce topi. K Eskymakum, respektive Inuitum, se zeme chova pomerne velkoryse. Kdyz jsem slysel o tech socialnich podporach jake dostavaji od vlady, tak nasi cigosi by hned bledli zavisti. Celkove vysledky teto politiky jsou ovsem nevalne. Etnikum, v minulosti tvrde utlacovane, dnes devastuji hlavne drogy a chlast. S Festivalem jsme toho byli nekolikrat svedky v okoli East Hastings, jinak taky ve filmu.. (nekdy jsme na tom byli na Febiu s Kareninkou). Slysel jsem i neco o indianskych rezervacich, kde podobne jako v USA plati trochu jiny zakony nez ve zbytku Kanady. Smeji se tam napriklad provozovat kasina a podel silnic jsou billboardy, ktere jinde v Kanade byt nesmi. Klasicka stejna mira pro vsechny, pcha..

Cekani na lidi

Tohle byly asi nejpomalejsi dny ever, resort posledni 2 dny totalne mrtvej. S Festem postavame ve storu jak Dante s Randalem v Quickstopu a cekame, kdo prijde. Nikdo, takze vedem blby reci a schvalne mluvime a nadavame nahlas cesky. Nic noveho se neudalo, krome toho, ze mame Festacka zpet z Montrealu. Chytracil tam fest a Bianca mu kryla zada. Minuly tyden jsem byl na sve soukrome vyjizdce do Vancouveru, se mi zastesklo po viru velkomesta, posledni slunce, pivni umocnovace a pruzkum mistni klubove sceny (takovy jak stojis v lajne pred klubikem a cekas, az te tam gorily pusti). Nejdriv jsem operoval s Hectorem z Valencie na hostelovym baru, cumeli jsme na classic football matches - Newcastle vs Tottenham (podle jesterich ucesu, trenek jak na gymnastiku a pritomnosti srnicka, klinsmanna nebo sheringhama to byl hodne stary duel), pak jsme se presunuli s australskou zlatou mladezi snad primo az nekam na parket v srdci Granville street, takze doslo i na breakdance. Pres den jsem si zajel do Seymouru zkontrolovat druhy nejvetsi mestsky ski resort a taky LSDF, kde uz jsme byli v lete. Lower Seymour Demonstration Forrest je vdecna lokalita pro severoamericky filmovy prumysl a ja tu byl specialne kvuli HG. Mel jsem tu sice stat uz pred 5 lety, ale stejne to byl fajn pocit dostat se nekam, kam jsem vzdycky chtel. Akorat jsem zjistil, ze to chce kolo, abych prozkoumal cely park, a samozrejme kamerku, abych pak moh hodit fotaz na HG web, kam porad lezou lidi a delat haura, co jako ten admin je vubec zac. No 2 dny prijemneho mestskeho zewlicku ubehly rychle jako voda a pak zpatky do hor, na dalnici od Abbotsfordu tvrde speeduju a nikdo uz me nepredjede az domu. Bez ridicaku a jeste s nejakym zbytkacem si docela koleduju o maler, ale tenhle usek do Hope uz mame tezce podchycenej, navic strazcu zakona minimum, pokuty za rizeni bez ID nejsou zas tak hrozny a energy drink Shark pomerne spolehlive maze. Z Hope k nam uz je to docela Colin McRae rally, tak tam si davam bacha. Hrozne chvalim marcela tercela. Jak jede pres 100, tak slape jak hodinky a dava kour vsem tem obrim ctyrkolkam co kruizujou v Americe. Druhej den ho natocim, ujedu asi 10m a do kopecku pred nasim barakem mi umre pod rukama, daval jsme mu napit, tocil jsem to jak Ctvrtnicek Hyundai, ale jsme zase nepojizdny. Asi je neco se svickama, ted jsme jeste vybili baterku, jak jsme se to furt snazili nahodit. Festum Gel slibil, ze vezme sluzebni jeap a podiva se na to. V kramu teda ted opruz maximalni, nejenze tam ted neni vpodstate co na praci, ale hlavne moje nejlepsi kamoska tady a Festova uplne nejlepsi kamoska tady Megan dostala vyhazov z countrystoru bez udani duvodu. Nejdriv jsme si mysleli, ze je to proto, ze v Novemberu nebudem vubec busy, tak jsme se dohodli, ze si s ni rozdelim svoje shifty, jelikoz za tech 10 babek na hodinu je mi celkem fuk estli budu delat mesic 30 nebo 20 hodin tejdne, nejsme Filipinci, ale kdyz jsem orodoval u Kenoida, tak mi rek ne, a ze prej ji ve storu nechce z jinyho duvodu, kterej nerek ani Megan ani mne. Ken je sexista a idiot, co zije jen pro penize a neumi vubec jednat s lidma. Nejvetsi svinarna byl zpusob jakym dostala vypoved, ale kdyz si vezmu, jaky lidi delaji tady v managementu, tak me to vlastne ani moc neprekvapuje, HR od naseho naboru jaxi neexistuje, jelikoz Christine ma udajne raka plic v pokrocilem stadiu, coz je smutny, kazdopadne jakakoliv komunikace mezi jednotlivymi departmenty od te doby vubec nefunguje. No je tady moznost, ze eM bude pracovat pro Ski Hill, kde bude od pulky listopadu fura novych pozic na zimni sezonu, tak tam by meli neco mit. Me to sere, pac Megan byla posledni normalni clovek ve storu. Drzi me tu jen myslenka, ze bych se v zime moh dostat na svah defakto kazdy den, kdyz budu mit odpoledni a vytunit si svuj uz tak dobrej Body Miller style.

3 dny, 3 mesta

Nas vyjezd zacal pomerne stylove, asi do 2 do rana jsme chytracili s MP omladinou u ohnicku, pak jsme si odbehli domu zabalit (Fest preci jen o neco vic fusekli a tak) a ve 3 rano jsme skocili do zamrzlyho tercela a trada do Vancouveru. Dal jsem to az nekam k Abbotsfordu a pak predal kormidlo Fku, ktery se nonstop mastilo energy drinkama a dojelo zbytek na letiste. Za zminku stoji absolutni hardcore provoz ve 4.30 rano nekde uz na 60km od Vancouveru, kdy jsme videli jen jednu ohromnou cervenou linku smerujici do mesta. Strasna Amerika. Jak kdyby probihala nejaka hromadna evakuace pred invazi mimozemstanu, ale buhvi mozna to na D1 vypada v pondeli stejne. Po moji navigaci bez mapy za B+ se prokouseme skrz jizni suburbie na Vancouver Airport, 6 hodin rano, mame cas mame, zkousim spat, ale vubec mi to nejde, fest zkousi self check-in, ale sere se jim to, tak se nakonec odbavuje manualne :) Hrozne squatujem a v pul8 davam Festickovi vale a pokracuju s marcelem na ferry terminal do Tsawwassenu. Za jizdy se konstantne fackuju, jelikoz telo uz se nasilim dozaduje spanku. Na parkovisku nechavam karku, zevl v terminalu, dalsi neuspesny pokus o usnuti na sedacce a v 10.15 natacime vrtule a krujzujeme na ostrov. Na lodi jsem zestarnul asi o 40 let, jelikoz tam musel byt vekovy prumer tak 60, taky jsem ukoncil sve spankove martirium, kdyz se mi podarilo asi na hodinu zabrat. Na Duke Pointu me nabira Kim a jeji kamoska Tanya, do mesta je to jeste asi 14 km. Nejdriv jedem na mistni neco jako kolej, kde bydli Kim, haha, takovy ubikace hotelovyho typu bych pral vsem ceskym studentum, zvlast tem na Strahove. Pak vyzvedavame Zacka (boyfriend Kim), ktery vypada asi na 15 let a je prvni 2 hodiny vylozene na pest ..a to jsem dost tolerantni. Jedeme pro nakyho psa, ktery strasne kouli ocima a pak to stocime do Chemainusu, odkud pochazi Tanya. Chemainus je male mesto, ktere proslavily nastenne malby (murals) a sochy v ulicich. Murals je tam presne 39 a zrovna nekdo maka na 40. Prochazka s nemou tvari je fer, ale prsi nam do toho cele odpoledne fyst. Pak jedem k Nanaimo river, ke spotu kde se v lete cachta, vylejva a bohuzel i tragicky umira mistni mladez, docela kool lagoon mezi skalama, spousta pereji a minivodopadu. K veciru zpatky do Nanaima a hezky do restaurace na normalni jidlo konecne. Tvrde si objednavam halibuta a pivo, nacez jsem ve svych skoro 30 legitimovan kvuli veku, tak to na tom parniku snad tak horky nebylo. Dostavam hroznou prednasku od Tanyi o halibutovi..zaklad je, ze je to strucne receno ryba s jednim okem ponekud sejdrem. Chut takova kapri, nic extra teda, musi se to hodne pripeprit. Zack uz se trosku uklidnil, ale stejne ho moc nemusim, mozna i proto ze pije horkou vodu a sype si do ni sul. Po veceri se jede do mistniho multaku na trosku te filmove zabavy, Nick and Norah's Infinite Playlist, klasicka americka radoby teen romance, kdy mas drzet svoji holku za ruku, s dvouvyrazovym Michaelem Cerou, kterej tam akorat dela ty stejny psi oci jako v Juno. Ocenil jsem akorat frozen yogurt jahoda malina, co mi namichal typek s cepickou frozen yogurt. Po kine uz jsem dost marnej, je neco po pulnoci a moji spolukocovnici pro dnesni den se prave rozhodli zajet jeste nekam k Parksville, kde ma byt udajne dreamcatcher flek hned u oceanu. Davam si v aute regulernich 20 a kolem jedne rano se plizime lesem pres soukromy pozemek na skalnaty ostroh s obrim drevenym krizem, kde vubec neprsi, fouka teply vitr, nebe tam hraje hned nekolika barvama a do toho mesic osvetluje vsechny ostruvky kolem. Koukame na shooting stars a tak v duchu vzpominam na nej mista, prvni co me napadlo byla Crow Hut se Sam :) Asi bych mel tady ty okamziky prozivat nejak jinak, mozna vic pudove, abych citil, jak to proste ve cloveku cvakne..preci jen je to neco jinyho nez vylezt na horu rip, pomaslit, pocumet do kraje a rict "je tady je to hezky". Pri navratu domu nas jeste zastihne lokalni vichrice, co hazi vetve a srnky pod kola aut a potom uz k Tanye, kde jsem ubytovan na jejim gauci. Jeste vygooglujem Halibuta a jdem spat..rano nebo spis uz dopoledne se narychlo balim, abych se neomrzel hostitelce a vyrazim pesmo na bus do Victorie, hlavni centrala Greyhoundu je sympaticky oldskulova, prodejce listku tam ma snad komodory nebo co, pak 2 hodky do hlavniho mesta BC, hazim batoh do nejblizsiho backpackeru a pak se opet orientacne blysknu, kdyz si v knihkupectvi najdu v mape ulici, kde bydli Skillingovi, nahraju si do mozku par ulic vedoucich z centra a za necelou pul hodku lehke chuze uz klepu na jejich baracek ve vilove ctvrti. Zadny Mexiko City tahle Victoria..nasleduje odpoledni debata s Jane a Davem, na veceri dorazi i Mike s Laurou, kteri byli pozvani specialne kvuli me, tak to je fajn. Mike uz dodelal svuj masterdegree a uci ted fotografii na University of Victoria, Laura zrovna publikovala svoji prvni knihu, ktera je desiva, jak rika Jane. Dave znova basni o jejich srubu na Quadra Islandu a rika, ze tam musime urcite nekdy zajet. No bylo to velmi prijemne posezeni, akorat je trochu mrzelo, ze jsem nenocoval u nich, tak jsem se jim pokousel vysvetlit, ze rad zarizuju veci sam a snazim se byt sobestacny pokud to jde. Snad to vzali..Dave nas jeste pred pulnoci rozveze (Mike a Laura bydli par bloku od nich) a ja jeste zajdu dolu na barek v BP, kde si chci dat stelicku na usnuti. Bohuzel prihlouple pravidlo "dej si neco k jidlu a pak mas narok na drink" plati i zde, takze cau. Vazne demence no ale kavarnicka v backpackeru stejne typu "otevrel si hospodu, ale chodili mu tam lidi", tak toho ani moc nelituju a zatahuju. Rano jeste trosku obejduju na waterfrontu, pak na bus ktery me doveze na trajekt ve Schwartz Bay. Na lodi spim, okounim, bilancuju..ve 2 odpol jsem zpet na pevnine, startuju marcela a jedu smerem do Statu na White Rock, pak pres farmarsky Langley primo na HW1 do Hope a domu, kde uz me vitaji zasnezene vrcholky. Zapinam generatory tepla a jdu spat..na dost dlouho bych rek. A dnes znova do prace..chce se mi tam?Ne

East or West

Posledni prispevek jsem koncil ve smyslu jakoze vyrazime vstric nejakym vyjezdum, tak ted uz to nabralo realnych obrysu. Festenzi ma koupene letecke lupeni a v pondeli vyrazi tryskacem 5000 km na vychod do Montrealu za Biancou a spoustou dalsich francouzskejch zabozroutu, ktere jsme potkali v lete v Okanagan Valley. Jeho mise ma zcela otevreny konec, tak uvidime s cim prileti ci vubec prileti zpet. Ja mam namireno do Nanaima a Victorie, kam se chci konecne podivat nez na westcoastu uderi perferct storm a zjistit, jak horky je to s tou britskou kulturou v hlavnim meste BC. Spolecne pomazem marcelem tercelem nekdy v pondeli rano na letiste do Vancouveru, ja bych pak mel pokracovat k ferry terminalu v Tsawwassenu a odtud na ostrov. Narozdil od Dedeho, ktery ma na svoji solo akci plus minus 10 dni, ja mam jen 3 dny, tak to bude v mym podani asi dost rychly roundtrip. Ted v pondeli probehla staff party k ukonceni letni sezony, bandicka cca 80 lidi, tombola, nejlepsi byly asi ty tuny jidla deluxe pripravene Davem, co dela libove burgery v dineru na Eastgate, jinak jsme se s Fkem shodli, ze to bylo dost awkward akce. Stehovani se zaseklo, tak jsme trosku pimpli nasi 33 plus tu ted mame generatory tepla v kazdy cimre, pac topeni nejede. Pocasi nam tu standartne skace z 26 a slunce do 10 a deste. Jo jeste jsem se byl podivat s Joem co maka v kuchyni a usina na cizich gaucich na jejich hokejicku v Chilliwacku. Hrali v hlavni vyvone arene pro 6000 lidi, kde hrajou mistni Bruins a musim rict, ze to melo vysokou uroven, i kdyz to byla pralesni soutez neco ve stylu fotbalove B tridy v Rado. Na vedlejsim treninkovym hristi zase mydlili hokej asi sestnactilety wendy, ale to takovym stylem, ze tam dedkum padaly cepice z hlavy. Cumel jsem fest. Nic neplat, hokejova zeme..

Novy barak, novy destinace

Tak abyste vedeli rano uz mame standartne zamrzly auto, to by bylo jeste v pohode, horsi je, ze pres den uz to nevyleze vys nez na 14 patnact stupnu, tak uz se musi operovat v zateplenych mikinach. No ale v horach snad ani nic jinyho cekat nemuzem. Urcite lepsi kanadska zima s kupou snehu nez ta prazska s 5cm blata na botach. Nekdy vcera nebo predvcirem (ted uz fakt nevim) jsme si podali online zadost na pohovor pro ziskani turistickyho viza do Statu. Mame v planu nekdy v budoucnu sjet dolu po westcoastu po legendarni Highway 101, co nejdal to pujde, do Mexika, kam chce Fest, ja chci videt Washington, Oregon, San Francisco a Compton, hranice jsou tady hned za rohem, tak by to byla skoda nevyuzit. Klasicky prvni volny termin na ambasade ve Vancouveru nekdy na konci rijna, takze jsme si tam naklikali spolecny termin na 14.listopadu. Hned nas stahli o manipulacni poplatek ve vysi asi 10 baku, samotny fee pro visitor visa stoji 131 USD. Zpatky nam prislo asi 10strankovy PDFko s hroznejma instrukcema, jako bysme zadali o vstup nekam do centraly CIA v Langley. Uz se tesim, jak nam budou brat otisky prstu. Jeste musime vyplnit online dotaznik (na to je zrejme lepsi si vyhradit cely den), sehnat spoustu papiru a vysolit ty prachy na prepazce ScotiaBank. Myslim, ze to bude docela divadylko. V resortu jinac zadny prevratny zmeny, uz jsme si byli zahrat lehce tenisek na mistnim centrkurtu (betonek s prasklinou na celou sirku) a ted pravidelne mastime pinces dole v Game Lounge, kde me Festak pripravuje na to, abych pak v mezinarodnim duelu smaznul Filipince, ktery pinkaj na olympijsky urovni. V Game Lounge muzem mastit i Mortal Kobat 2 nebo legendarniho Tekkena, ale to chce ctvrtaky a neda se to osulit. Pak samozrejme bazen, para, virivka, sauna..sosame zamestnanecky vyhody fest. Akorat fitko docela zanedbavame. Bazen je kewl, ale sypou tam strasne moc chloru, takze je to dost chemicky plavani. To se pak musi splachnout modrym Gatoradem. Taky bysme se meli stehovat do lepsiho baraku, ale nak se to zaseklo, jsem zvedavy s cim prijdou. F se porad chysta na vylet na vychodni pobrezi, ale jeste se nak nerozhoupal, ja bych mel asi zamirit znova na Island a navstivit moji novou nejlepsi kamosku Kim v Nanaimu a Skillingovi ve Victorii. Tak uvidime, kdy se nejakej ten zvonek rozhoupe..V praci jsem nejspis skoncil s boathousem, pac turistum uz v lodi mrznou zadky a zacnu makat o vikendech v bistru, kde budu michat ty slendriansky drinky. Ou jee, zpatky na coffee mashine!

Off Season

Je tady dalsi den a zitra znova pindeli. Kurna. Mam celkem dost, ale 2 dny volna mi pomohly. Makal jsem ted 8 dni v kuse, v nedeli jsem byl vyslan na Boathouse na Lightning Lake a to me dorazilo. Cekal jsem nejake instrukce, ale Ken (muj boss) mi jenom prihral klice od trucku a rekl, at hlavne nezapomenu vyzvednout float na Front Desku. Docela husty, na to ze jsem byl na boathousu jenom jednou a to vicemene jako zaskok na chvili. Klasicka slunecna nedele, fura otrapu, takze se Vesticek vubec nezastavil a lital tam jak koste po spinavy podlaze. Ono ukazat Japoncum, jak spravne drzet padlo a kormidlovat je v pohode, horsi je, kdyz tam nabehne Kanadan a pta se, na co chytat a co se tu vlastne chytnou da. O rybareni vim solidni tuzku, takze v teto oblasti mlzim fest. Samozrejme jsem nezapomnel ve finale posrat cast paperworku (jako kdybych vedel, jak to delat) a vratil jsem se nastvanej a totalne mrtvej. Od ty doby mam chripku nebo co, takze jsem vysadil zonty a Molson Canadian a nasadil Superpyrin a Tantum Verde a misto taboraku a social gatheringu na ruznejch baracich kolem se valim doma na 33 a cumim na Batmana nebo posloucham polskej hiphop :) Co se tu ted deje? K 1.zari odjela cca polovina lidi ze staffu a vetsina turistu, protoze skoncila letni sezona, takze tu ted mame defakto jen Nemce, duchodce a obcas autobus americkejch Rednecku, co jsou vzdy nejchytrejsi na svete reditele zemekoule. Ve storu uz jsem zbyl jen ja, Megan, Jong a Ken. Jong je jeden z Filipincu, co tu pracujou na kontrakt na 1-2 roky a nedavno dostal z Immigrationu dopis, ze ma opustit zemi. Tudiz Resort ted dost maka na tom, aby tady moh zustat, coz je tusim cilem vsech Filipincu tady - ziskat kanadsky obcanstvi. My s Festem jsme tady opacny extrem, pac poctive obchazime vsechny soare, mlady uz nam davaj pet a chodi k nam a klepou na nase dvere :) Jinak ja mam porad svy vecerni sichty, akorat zavirame uz v 8 a posledni 2 hodky se tam clovek vylozene nudi. Potkali jsme tu konecne prvniho Cecha s WH visem, Kamila, hroznej outdoor mistr, je tu od kvetna, makal ve Victorii, trekoval na Vancouver Islandu a ted jel pres Manning smerem do Rockies. Jenom si vybehnul na Mt. Frosty a prespal u nas. Pohostili jsme ho burtama na ohni a Plznickou z Hope, tak jak se slusi. Nase alpinisticke aktivity ted opadly, naposledy jsme byli v divocine koncem srpna, kdy jsme si vzali kanoi a domastili na konec LL, pak jsme ji prenesli asi pul kilometru lesem na dalsi jezero, na konci toho ji nechali, vzali bagly a padla a vyrazili k Strike Lake Campsitu.Vetsinu casu nam do toho prselo, takze jsme operovali hlavne s ohnem, celovkama a poncem. Jack London hadr. Vedle nas se pozdeji usalasila jakasi particka otcu a synatoru, co s nama zrejme chtela rozjet kontest o vetsi fajrak a tabornicky skills, takze tam celou dobu sekali a prikladali drivi jak o zavod. Highpoint tyhle vypravy bylo asi to behani s kanoi po lese, bohuzel jsme nevzali kamerku, takze fotky s podtitulem Extreme Canoeing nebudou. Taky ted nemame vubec zadny jidlo, pac Fko pri svym minulym vyletu do Kelowny neprislo na nic lepsiho nez utratit prachy za kino a popcorn, kterej pak rozsypalo po celym aute a porad tam je :) V lednici tak mame nejaky piva, arasidovy maslo plus ve skrini pytlik rejze, tak hrozne improvizujeme a varime z vody (tedy doslova). Festus uz ma zajeci umysly, Mexiko, Montreal apod., me ta prace zas tak neboli a navic potrebuju vydelat ruble, znovu a znovu si vybavim zarijovy metro, sedivy obliceje a lidi jak se sackujou na eskalatory a hned je mi lip. Nu taky jsme se vcera bavili o politice a jelikoz zijeme v jakemsi informacnim embargu, tak to byla debata dost prkenna. Ale dnesni datum a Efa mi pripomina, ze uz je to 7 let, co to jista bandicka vyhecovaných fanatiku supla s dvema boeingy do Obchodniho centra v NY. To to leti. Od te doby jsme svedky prazvlastniho vyvoje sveta. Mohli sme slyset nekolik konspiracnich teorii, videt nekolik zpochybnujicich snimku, stejne tak jako radu filmu, oslavujici hrdiny z toho dne. Co me asi trapi nejvice je fakt, ze svoboda jednotlivce je od te doby notne ocesana. V zajmu bezpecnosti vznikaji nebezpecne precedensy a jak zaznelo v nekolika komentarich po tragedii, svet uz nebude nikdy takovy jaky byl..

Country Store Compilation

Do you have a newspaper? Where's the bear? Is this castle in the park? On sale, but same price..Where's the nearest gas station? Late night cashout. Security is waiting on me..You passed the ice. Do you guys have coffee? I love the cooler, but she's always cold to me..The coffee is how much?This isn't Starbucks. What are those Gopher things? What are the cones for? Red pen blues. Do you have magazines?No only educational books. Well you sold fishing licences last year! Forestry babes, how we love you. Good deal on egg noodles aisle one. KJ, you were always the favourite. No, I can't give American back. Didn't their used to be a restaurant back there? Where is the nearest liquor store? Can I leave yet rug. You have to pay for the park maps?! What happened to the information centre? Tame the bistro!Can't tame the bistro. Slushies...broken again. Mouse ate my Snickers. Loaf of bread, why are you so long? ATM? Where's the lodge? Tower of sticky stones came tumbling down. Why is there no taters?! Oh, I don't have enough (money)..How late are you open? Do you have spoons?

Smrt na jezere

Bude to to neco pres 14 dni co operujem v resortu a zacali se tu dit docela veci. Tak hlavne, behem poslednich 3 dnu 3 smrtelny nehody. Nejdriv se nekdo vysekal na motorce tak, ze motorka zustala na silnici a typek sletel dolu ze skaly. Dalsi den se nekdo utopil nahore v Lightning Lake, specialne lidi od nas co delaj v boathousu z toho byli dost spatny, pac jsou to oni kdo dava first aid. Prej byl pod vodou asi 6 minut, kdyz ho vytahli, tak jeste fungoval, ale prevoz do nemocnice uz nedal. Uz ten vecer vsichni mluvili o tom, ze tohle se tu snad jeste nestalo, my jsme pro odlehceni situace hazeli gegy s Trevorem, kdo to bude zitra a jak (nejspis ze nekoho pomasti medved), nacez dalsi den se situace opakovala a uplne na stejnym miste v jezere otevrel nebeskou branu dalsi asi 20letej fit typek. Ten byl udajne mrtvej uz na miste, nemam moc informaci pac jsem byl zaseklej ve storu. To uz vedlo k fabulacim estli v jezere neco neni (prisera, vrah, moc studena voda), kazdopadne tu ted obchazi zubata fest. LL je na obrazku vpravo hned nad vecernim Vancouverem. Vcera jsem jeli do Chilliwacku zpenezit nase seky za prvni dny tady. To je na tom nejhorsi, ze to neposilaj na oucet jako vzdycky a vsude, ale vystavujou ty debilni seky. Clovek pak musi do nejblizsiho money martu a ten je defakto az na predmesti Vancouveru. No aspon jsme dokoupili zasoby, novej belt na power steering, jelikoz starej odchazi a samozrejme pivicko, ktere je jinak na Eastgate hrozne drahy. V celym resortu totiz nefunguje liquoir store, tudiz se misi jezdit pro benzin a pivo 16km na Eastgate a tam jsou ceny vskutku nelidove. V shopu cim dal vic zacinam pocitovat silnou podobnost s AP, mozna uz jenom tema stupidnima otazkama, co dostavam, v krame uz jsme sestavili takovou kompilaci klasickejch dotazu, tak to sem pak hodim, jsou tam docela perly. Mame za sebou narocnej vikend, kdy tu bylo lidi jak veverek a lezli vsude, hrozny vedro, takze byzy byzy. Dneska znova do rachoty, citelne se ochladilo, tak doufam, ze tu nebude otravovat tolik chytracku a zustanou hezky pekne v RV kempu. Co se tyce myho pusobeni, uz jsem si rozjel svy vecerni solo shifty, kde je nejhorsi posledni pul hodina, kdy delam ten paperwork a musim vsechno pozavirat, pozamykat, pozhasinat atd. Tam vzdycky rozjedu hrozny pocty jako nejvetsi matematickej geek a do toho ti uz tam prijde nekdo ze security a zacne cinkat klicema. Takze pridas este vic, kalkulacka tam svisti a samozrejme si musis davat bacha abys to neposral. Pak vsechny prachy a papiry do kouzelnyho zelenyho kufru a hezky pekne zadnim vchodem pres kuchyn s ochrankou do vanu, kterej te zaveze do Main Lodge, kde odevzdam trzbu a podskrabnu to. Pred tema nestastnejma udalostma tu byla moje wendy Bianca se svou kamoskou z Mexika, stavili se tu na 3 dny, pak klasicky stopem pokracovali do Kelowny, kde mela B pracovat hostelu, ale nakonec delaji obe fruit picking pac prace v hostelu byla jen za ubytko. Bianca je fajn a v zari planujem hroznej vylet na Yukon, coz mi pripomina dalsi vec - kara, kterou drzime rek bych silou vule. Vecery jsme si tu zacli prodluzovat sledovanim filmu se Stevenem Seagalem (je to hroznej mistr) na pravekym VCR a taky ucasti na tzv. parties vsude kolem, jelikoz na kazdym sajtu se fakt neco deje nebo je ohen nebo neco. To je vyhoda haku tady, je tu treba 25 mladejch od 18-25 let, takze o zabavu tu neni nouze. Navic vsichni kanadani, takze nas berou jako exoty, coz nam ale hazi celkem ryspekt. Samozrejme musis prekousnout to, ze si myslej ze Praha je v Nemecku nebo Rusku a ze jsme Tschechoslovakia atd. Holt americkej educational system. Jinac jsou ty lidi hrozne fajn a ja osobne mam problem jen s jednim typem co dela v ochrance. Si asi mysli, ze kdyz ma cernej pasek v karate, ze jako muze mit blby kecy a volat si v 10 vecer do kramu estli mu muzu prinest energy drink a transferovat to na main lodge blablabla, v dobe kdy uz pocitam kasu. Festa zase jednou zavolali do fitka, kvuli tomu, ze tam chybej naky rucniky, tak se tam Fko priritilo vida tadytoho debilka, jak tam cvici jako jedinej, takze nenavist nejvetsi. Tak se mu s O chystame neco provest. Dali jsme dalsi treky, jednodenni Three Falls trail, co ti ukaze 3 vodopady a skifield v lete, pak Poland Lake trail, kde jsem chteli u jezera zustat pres noc, ale uplne neskutecne tam radili komari, takze jsme se na miste otocili a mastili zpet abysme to stihli zpatky k autu do tmy. Cestou zpet jsme videli prvniho medveda, byl hrozne vyzevlenej na svahu pod nama a nak se o nas ani moc nezajimal, cimz nase ostrazitost vuci temto selmam o neco klesla a Fest uz tolik nepiska a ja uz tolik netleskam rukama, hehe. Jo taky mi umrel fotak, neco s optikou, takze fotodokumentace nyni jen z aparatu pana O.