Cekani na lidi

Tohle byly asi nejpomalejsi dny ever, resort posledni 2 dny totalne mrtvej. S Festem postavame ve storu jak Dante s Randalem v Quickstopu a cekame, kdo prijde. Nikdo, takze vedem blby reci a schvalne mluvime a nadavame nahlas cesky. Nic noveho se neudalo, krome toho, ze mame Festacka zpet z Montrealu. Chytracil tam fest a Bianca mu kryla zada. Minuly tyden jsem byl na sve soukrome vyjizdce do Vancouveru, se mi zastesklo po viru velkomesta, posledni slunce, pivni umocnovace a pruzkum mistni klubove sceny (takovy jak stojis v lajne pred klubikem a cekas, az te tam gorily pusti). Nejdriv jsem operoval s Hectorem z Valencie na hostelovym baru, cumeli jsme na classic football matches - Newcastle vs Tottenham (podle jesterich ucesu, trenek jak na gymnastiku a pritomnosti srnicka, klinsmanna nebo sheringhama to byl hodne stary duel), pak jsme se presunuli s australskou zlatou mladezi snad primo az nekam na parket v srdci Granville street, takze doslo i na breakdance. Pres den jsem si zajel do Seymouru zkontrolovat druhy nejvetsi mestsky ski resort a taky LSDF, kde uz jsme byli v lete. Lower Seymour Demonstration Forrest je vdecna lokalita pro severoamericky filmovy prumysl a ja tu byl specialne kvuli HG. Mel jsem tu sice stat uz pred 5 lety, ale stejne to byl fajn pocit dostat se nekam, kam jsem vzdycky chtel. Akorat jsem zjistil, ze to chce kolo, abych prozkoumal cely park, a samozrejme kamerku, abych pak moh hodit fotaz na HG web, kam porad lezou lidi a delat haura, co jako ten admin je vubec zac. No 2 dny prijemneho mestskeho zewlicku ubehly rychle jako voda a pak zpatky do hor, na dalnici od Abbotsfordu tvrde speeduju a nikdo uz me nepredjede az domu. Bez ridicaku a jeste s nejakym zbytkacem si docela koleduju o maler, ale tenhle usek do Hope uz mame tezce podchycenej, navic strazcu zakona minimum, pokuty za rizeni bez ID nejsou zas tak hrozny a energy drink Shark pomerne spolehlive maze. Z Hope k nam uz je to docela Colin McRae rally, tak tam si davam bacha. Hrozne chvalim marcela tercela. Jak jede pres 100, tak slape jak hodinky a dava kour vsem tem obrim ctyrkolkam co kruizujou v Americe. Druhej den ho natocim, ujedu asi 10m a do kopecku pred nasim barakem mi umre pod rukama, daval jsme mu napit, tocil jsem to jak Ctvrtnicek Hyundai, ale jsme zase nepojizdny. Asi je neco se svickama, ted jsme jeste vybili baterku, jak jsme se to furt snazili nahodit. Festum Gel slibil, ze vezme sluzebni jeap a podiva se na to. V kramu teda ted opruz maximalni, nejenze tam ted neni vpodstate co na praci, ale hlavne moje nejlepsi kamoska tady a Festova uplne nejlepsi kamoska tady Megan dostala vyhazov z countrystoru bez udani duvodu. Nejdriv jsme si mysleli, ze je to proto, ze v Novemberu nebudem vubec busy, tak jsme se dohodli, ze si s ni rozdelim svoje shifty, jelikoz za tech 10 babek na hodinu je mi celkem fuk estli budu delat mesic 30 nebo 20 hodin tejdne, nejsme Filipinci, ale kdyz jsem orodoval u Kenoida, tak mi rek ne, a ze prej ji ve storu nechce z jinyho duvodu, kterej nerek ani Megan ani mne. Ken je sexista a idiot, co zije jen pro penize a neumi vubec jednat s lidma. Nejvetsi svinarna byl zpusob jakym dostala vypoved, ale kdyz si vezmu, jaky lidi delaji tady v managementu, tak me to vlastne ani moc neprekvapuje, HR od naseho naboru jaxi neexistuje, jelikoz Christine ma udajne raka plic v pokrocilem stadiu, coz je smutny, kazdopadne jakakoliv komunikace mezi jednotlivymi departmenty od te doby vubec nefunguje. No je tady moznost, ze eM bude pracovat pro Ski Hill, kde bude od pulky listopadu fura novych pozic na zimni sezonu, tak tam by meli neco mit. Me to sere, pac Megan byla posledni normalni clovek ve storu. Drzi me tu jen myslenka, ze bych se v zime moh dostat na svah defakto kazdy den, kdyz budu mit odpoledni a vytunit si svuj uz tak dobrej Body Miller style.

3 dny, 3 mesta

Nas vyjezd zacal pomerne stylove, asi do 2 do rana jsme chytracili s MP omladinou u ohnicku, pak jsme si odbehli domu zabalit (Fest preci jen o neco vic fusekli a tak) a ve 3 rano jsme skocili do zamrzlyho tercela a trada do Vancouveru. Dal jsem to az nekam k Abbotsfordu a pak predal kormidlo Fku, ktery se nonstop mastilo energy drinkama a dojelo zbytek na letiste. Za zminku stoji absolutni hardcore provoz ve 4.30 rano nekde uz na 60km od Vancouveru, kdy jsme videli jen jednu ohromnou cervenou linku smerujici do mesta. Strasna Amerika. Jak kdyby probihala nejaka hromadna evakuace pred invazi mimozemstanu, ale buhvi mozna to na D1 vypada v pondeli stejne. Po moji navigaci bez mapy za B+ se prokouseme skrz jizni suburbie na Vancouver Airport, 6 hodin rano, mame cas mame, zkousim spat, ale vubec mi to nejde, fest zkousi self check-in, ale sere se jim to, tak se nakonec odbavuje manualne :) Hrozne squatujem a v pul8 davam Festickovi vale a pokracuju s marcelem na ferry terminal do Tsawwassenu. Za jizdy se konstantne fackuju, jelikoz telo uz se nasilim dozaduje spanku. Na parkovisku nechavam karku, zevl v terminalu, dalsi neuspesny pokus o usnuti na sedacce a v 10.15 natacime vrtule a krujzujeme na ostrov. Na lodi jsem zestarnul asi o 40 let, jelikoz tam musel byt vekovy prumer tak 60, taky jsem ukoncil sve spankove martirium, kdyz se mi podarilo asi na hodinu zabrat. Na Duke Pointu me nabira Kim a jeji kamoska Tanya, do mesta je to jeste asi 14 km. Nejdriv jedem na mistni neco jako kolej, kde bydli Kim, haha, takovy ubikace hotelovyho typu bych pral vsem ceskym studentum, zvlast tem na Strahove. Pak vyzvedavame Zacka (boyfriend Kim), ktery vypada asi na 15 let a je prvni 2 hodiny vylozene na pest ..a to jsem dost tolerantni. Jedeme pro nakyho psa, ktery strasne kouli ocima a pak to stocime do Chemainusu, odkud pochazi Tanya. Chemainus je male mesto, ktere proslavily nastenne malby (murals) a sochy v ulicich. Murals je tam presne 39 a zrovna nekdo maka na 40. Prochazka s nemou tvari je fer, ale prsi nam do toho cele odpoledne fyst. Pak jedem k Nanaimo river, ke spotu kde se v lete cachta, vylejva a bohuzel i tragicky umira mistni mladez, docela kool lagoon mezi skalama, spousta pereji a minivodopadu. K veciru zpatky do Nanaima a hezky do restaurace na normalni jidlo konecne. Tvrde si objednavam halibuta a pivo, nacez jsem ve svych skoro 30 legitimovan kvuli veku, tak to na tom parniku snad tak horky nebylo. Dostavam hroznou prednasku od Tanyi o halibutovi..zaklad je, ze je to strucne receno ryba s jednim okem ponekud sejdrem. Chut takova kapri, nic extra teda, musi se to hodne pripeprit. Zack uz se trosku uklidnil, ale stejne ho moc nemusim, mozna i proto ze pije horkou vodu a sype si do ni sul. Po veceri se jede do mistniho multaku na trosku te filmove zabavy, Nick and Norah's Infinite Playlist, klasicka americka radoby teen romance, kdy mas drzet svoji holku za ruku, s dvouvyrazovym Michaelem Cerou, kterej tam akorat dela ty stejny psi oci jako v Juno. Ocenil jsem akorat frozen yogurt jahoda malina, co mi namichal typek s cepickou frozen yogurt. Po kine uz jsem dost marnej, je neco po pulnoci a moji spolukocovnici pro dnesni den se prave rozhodli zajet jeste nekam k Parksville, kde ma byt udajne dreamcatcher flek hned u oceanu. Davam si v aute regulernich 20 a kolem jedne rano se plizime lesem pres soukromy pozemek na skalnaty ostroh s obrim drevenym krizem, kde vubec neprsi, fouka teply vitr, nebe tam hraje hned nekolika barvama a do toho mesic osvetluje vsechny ostruvky kolem. Koukame na shooting stars a tak v duchu vzpominam na nej mista, prvni co me napadlo byla Crow Hut se Sam :) Asi bych mel tady ty okamziky prozivat nejak jinak, mozna vic pudove, abych citil, jak to proste ve cloveku cvakne..preci jen je to neco jinyho nez vylezt na horu rip, pomaslit, pocumet do kraje a rict "je tady je to hezky". Pri navratu domu nas jeste zastihne lokalni vichrice, co hazi vetve a srnky pod kola aut a potom uz k Tanye, kde jsem ubytovan na jejim gauci. Jeste vygooglujem Halibuta a jdem spat..rano nebo spis uz dopoledne se narychlo balim, abych se neomrzel hostitelce a vyrazim pesmo na bus do Victorie, hlavni centrala Greyhoundu je sympaticky oldskulova, prodejce listku tam ma snad komodory nebo co, pak 2 hodky do hlavniho mesta BC, hazim batoh do nejblizsiho backpackeru a pak se opet orientacne blysknu, kdyz si v knihkupectvi najdu v mape ulici, kde bydli Skillingovi, nahraju si do mozku par ulic vedoucich z centra a za necelou pul hodku lehke chuze uz klepu na jejich baracek ve vilove ctvrti. Zadny Mexiko City tahle Victoria..nasleduje odpoledni debata s Jane a Davem, na veceri dorazi i Mike s Laurou, kteri byli pozvani specialne kvuli me, tak to je fajn. Mike uz dodelal svuj masterdegree a uci ted fotografii na University of Victoria, Laura zrovna publikovala svoji prvni knihu, ktera je desiva, jak rika Jane. Dave znova basni o jejich srubu na Quadra Islandu a rika, ze tam musime urcite nekdy zajet. No bylo to velmi prijemne posezeni, akorat je trochu mrzelo, ze jsem nenocoval u nich, tak jsem se jim pokousel vysvetlit, ze rad zarizuju veci sam a snazim se byt sobestacny pokud to jde. Snad to vzali..Dave nas jeste pred pulnoci rozveze (Mike a Laura bydli par bloku od nich) a ja jeste zajdu dolu na barek v BP, kde si chci dat stelicku na usnuti. Bohuzel prihlouple pravidlo "dej si neco k jidlu a pak mas narok na drink" plati i zde, takze cau. Vazne demence no ale kavarnicka v backpackeru stejne typu "otevrel si hospodu, ale chodili mu tam lidi", tak toho ani moc nelituju a zatahuju. Rano jeste trosku obejduju na waterfrontu, pak na bus ktery me doveze na trajekt ve Schwartz Bay. Na lodi spim, okounim, bilancuju..ve 2 odpol jsem zpet na pevnine, startuju marcela a jedu smerem do Statu na White Rock, pak pres farmarsky Langley primo na HW1 do Hope a domu, kde uz me vitaji zasnezene vrcholky. Zapinam generatory tepla a jdu spat..na dost dlouho bych rek. A dnes znova do prace..chce se mi tam?Ne

East or West

Posledni prispevek jsem koncil ve smyslu jakoze vyrazime vstric nejakym vyjezdum, tak ted uz to nabralo realnych obrysu. Festenzi ma koupene letecke lupeni a v pondeli vyrazi tryskacem 5000 km na vychod do Montrealu za Biancou a spoustou dalsich francouzskejch zabozroutu, ktere jsme potkali v lete v Okanagan Valley. Jeho mise ma zcela otevreny konec, tak uvidime s cim prileti ci vubec prileti zpet. Ja mam namireno do Nanaima a Victorie, kam se chci konecne podivat nez na westcoastu uderi perferct storm a zjistit, jak horky je to s tou britskou kulturou v hlavnim meste BC. Spolecne pomazem marcelem tercelem nekdy v pondeli rano na letiste do Vancouveru, ja bych pak mel pokracovat k ferry terminalu v Tsawwassenu a odtud na ostrov. Narozdil od Dedeho, ktery ma na svoji solo akci plus minus 10 dni, ja mam jen 3 dny, tak to bude v mym podani asi dost rychly roundtrip. Ted v pondeli probehla staff party k ukonceni letni sezony, bandicka cca 80 lidi, tombola, nejlepsi byly asi ty tuny jidla deluxe pripravene Davem, co dela libove burgery v dineru na Eastgate, jinak jsme se s Fkem shodli, ze to bylo dost awkward akce. Stehovani se zaseklo, tak jsme trosku pimpli nasi 33 plus tu ted mame generatory tepla v kazdy cimre, pac topeni nejede. Pocasi nam tu standartne skace z 26 a slunce do 10 a deste. Jo jeste jsem se byl podivat s Joem co maka v kuchyni a usina na cizich gaucich na jejich hokejicku v Chilliwacku. Hrali v hlavni vyvone arene pro 6000 lidi, kde hrajou mistni Bruins a musim rict, ze to melo vysokou uroven, i kdyz to byla pralesni soutez neco ve stylu fotbalove B tridy v Rado. Na vedlejsim treninkovym hristi zase mydlili hokej asi sestnactilety wendy, ale to takovym stylem, ze tam dedkum padaly cepice z hlavy. Cumel jsem fest. Nic neplat, hokejova zeme..