V lunaparku

"No to mi ho teda vyndej", rekl by klasik. V Queenstown je to masoturismus a byznys v prvni rade. Poprve jsem jel vylozene na blind a nechal se vyklopit u prvniho baka paka, meli jediny volny misto, takze docela fortuna, jinac meli vsude vesmes plno, protahnul jsem to na 2 noci a to stacilo. Mesto jako takovy je pekny, ale musis si k tomu predstavit centrum o velikosti okoli Andela a v tom hejna lidi a vsudypritomna reklamni masaz na nejruznejsi adrenalinovy zabavy. Mozna tahle masirka zlomi i zatvrzely suchary k nejaky ty vifikundaci, ale na me to melo spis opacny ucinek. V mnoha ohledech je to misto obeti svy vlastni proslulosti, kde se da vsechno koupit a penize jsou jedinou mirou prozitku. Diky zivelny vystavbe a nedostakum v uzemnim planovani jsou brehy jezera Wakatipo a svahy hor zastavene luxusnima hotelama a zpupnyma rezidencema milionaru vcetne nejakych hollywood radoby celebrit. Taky me tu prekvapila vyrazna kolonie Indianu z Bangalore (rozumej Indu) a Brazilcu (udajne nejvetsi mestska mimo Jizni Ameriku). Samozrejme ani tady nechybi nezbytne davy turistu z Asie a jejich click-clack random snapshoty + sileny pozy s umelymi usmevy. Jsou to docela gegy pozorovat Japoncika, jak se snazi zvecnit racka tesne pred pristanim a malem spadne z mola do vody :) No ale zpet k atrakcim, hned nad mestem se tyci Bob's Peak kam vede Skyline Gondola, odtud je za dobryho pocasi kewl vyhled do okoli. Vody jezera brazdi parnik Earnslaw, posledni z drivejsi jezerni flotily a s originalni sirenou. Jinac se fronty stoji na luge, jetboating, rafting, river boarding, paragliding, hang gliding, parasailing, skydiving, live wire, kanyoning, fly by wire a samozrejme bungee jumping, jen v okoli Queenstown jsou 4 mista na bungee. Vsude vam slibujou horu dozivotnich zazitku, fotodokumentaci ci videozaznam zachycujici strachem stazenou tvar predstirajici neexistujici odvahu plus tricko jako bonus. Vsechno v moznosti tzv. balicku, no proste business everywhere.
Ja sel radsi hrat s partickou z hostelu frisbee golf do mistniho parku, kam neleze tolik lidi. Sice to neni pravdepodobne dostatecne odvazujici zabava, ale da se u toho popijet a klabosit. Aee

Kann Ich hier schlafen, bitte? Aufwiedersehen!

Abych rek pravdu cekal jsem vic, je to proste jenom Great Walk pro aktivnejsi turisty. Chodnik je tam jak na Vaclavaku, znacky vsude, takze ani nejvetsi guma nemuze zabloudit. Ale dal jsem to cely, 70 kolacu jako vino, prvni den pohodicka, nejdriv kolem Lake Te Anau do Brod Bay, odtud stoupani k Luxmore hut v solidnim vedru, nad bushline jsem dal strasnej zevl a chytal jsem slunce, po 2 hodinach jsem byl delikatne spalenej a v masce reznajze. Ale chytit poradnyho raka je zaklad, doufam ze to na me nezanecha nejaky nasledky. No ale jinak to neslo, nechtel jsem se 5 hodin nudit u chaty. Ty oficialni huty jsou hrozne vyvoneny, takze se nedivim ze nocleh stoji 40 kiwi za noc, ale pokud to nedavas za jeden den, tak si proste musis koupit noc, spat v shelterech je zakazany a docela to cekujou. Jeste se da kempovat, ale to jenom na 2 mistech v brod bay, kde te sezerou sandflies anebo na Iris Burn hut, kde te sezerou mistni moskytos. Ja si na strankach DOCu buknul 2 noci, ale zahy jsem zjistil, ze to je spatenka. Oficialne je to na 3-4 dny, coz znamena 1-2 pro normalniho smrtelnika, lezou tam totiz i vylozeny luzri, ktery navic tahnou spoustu nesmyslu. Je tady kazdorocni Kepler race a vitez to dava za 4h40m, coz je krutej cas, ale hovori za vse. Takze na Luxmore jsem zjistil, ze se budu muset vylozene flakat, abych to natah do 3 dnu. V hutu to byla na stedrej den docela fraska, 50 kusu masa, spousta lidi mela ty uchylny santa claus cepice a mistni spravkyne hutu rozdavala balonky, chachaaa..v 7.30 mela hut talk, klasicka speech o tom, co delat v pripadu emergency, blablabla. Tak jsem jeste vecer vylez na Mt. Luxmore, udelat nejaky fota dokud bylo hezky, pak jsem se vratil zpatky, pomaslil na pristavaci plose pro vrtulnik a zatah to. Druhej den rano jsem zvednul kotvicku uz v 7, pac jsem se chtel vyhnout vsem zevlackum, coz bylo plus, jelikoz rano bylo na hrebenu jeste fajn pocasi. Od Luxmore k Iris je to totiz alpin sekce ala Tatry a pokud ti tam leje, tak si tam moc srandy neuzijes. Diky svy genialite jsem byl v 10 nad Iris Burn, kdyz zacalo lejt jak z konve, tak jsem akorat zacal sestup schovanej v bushi, zatimco stado moklo nekde na zacatku main ridge. Holt kdo umi, ten umi..kolem 11 uz jsem byl na Iris hut, odkud odchazely posledni zbytky smerem k 3. chate u Lake Manapouri. Mel jsem sice listek na noc v Iris, ale nemelo cenu tam pul dne otravovat, tak jsem nasadil prsiplast a sneroval to podel reky dolu s tim ze prespim ve stary Shallow Bay hut, kde neni hlidac, tudiz se nemusi nic platit. Bylo to trosku stylem vodnik Cesilko, ale poradne zmoknout na hajku je zaklad, kousek za rocky point jsem potkal fajn solo wendy z Aucklandu, tak jsme vedli rec az k ofiko Moturau hut. Ja pak pokracoval jeste asi hodku do Shallow Bay, kde je znacne oldskul chatka jen s 6 mistama, ale super krbem, takle nejak si predstavuju slovni spojeni nocleh a tramp, navic v klidny zatoce absolutne bez lidi. Do vecera jeste dorazil mladej par Frantiku z Bordeaux a starsi par Anglanu, ktery tam prisel pozorovat kiwi. Francouz me docela dostal, sel jsem pro drevo, ze jako rozdelam ohen a kdyz jsem se vratil, tak uz tam plapolala vatra, no docela jsem koukal na jeho skills, asi chodil taky nekam do svistu ci co. No vecer to melo atmosferu, klasicky setkani kultur uprostred pustiny, po tom masovym noclehu na Luxmore jsem byl rad. Posledni den uz jen pohodicka podel reky bez vyraznyho prevyseni ke Control Gates k jezeru Te Anau a zpatky. Zbytek dne jsem pokryl zaslouzenym flinkanim a popijenim povanocni Stelicky na terase v Lakefront bakpaka, slunce tu ma i v 8 vecer hroznou paua..Dneska presun do Queenstown a to je docela blazinec, priste bude asi dost pomateny update. Nevermind

Finding Neverland

Na delsi dobu to neni, mas za sebou hrozen turistu na netu v Te Anau, Invercargill je jako letiste s barakama uprostred, jedniny pekny misto je Queen Elizabeth park, jinak nuda a sed, vsichni zavreny v karach, ale Stewart Island je kool, hlavne cesta katamaranem. A mas pocit, ze smerujes nekam, kde na tebe necekaj davy turistu. A taky necekaj, jeden kram, jeden net, jedna znacka obleceni (mistni fashion, cekuj na www.glowingsky.co.nz) a zbytek proste normalni zivot. Nejsem ornitolog, ale kdybych byl, tak bych se tam zrejme usadil na delsi dobu. Vcera pres rybarsky Riverton a Tuatapere, kde se delaji parky pry svetoveho vehlasu, tak jsem tam hned jeden poslal, no na taliana to nema. Ale cesta Scenic South s Fiordlandem nalevo je super, lepsi nez jet trapne pres Lumsden a videt tuzku. Tedka uz operuju v Te Anau, buknul jsem si na vanoce Kepler track (vsechny Great Walks se kvuli zajmu o huty musi bookovat a platit), takze zejtra vyrazim na 3denni hajk, predpoved hovori neco o silnych destich, tak to bude asi vyzva pro vesticka. Az se budete ladovat bramborovym salatem, si na me vzpomente..pekny svatky.

2 Cool 4 School

Dneska jsem byl skouknout centrum mesta tzv. Octagon, ktery je spolecne s George Street stredem vseho deni, pak dal na sever do Botanic Garden a jeste pred ni jsem prolez skoro celej student kempus. University of Otago je nejstarsi NZ univerzita shodou okolnosti tady pul roku studovala spoluzacka z gymplu, tak mi dala nejaky reference (pro lidi z ghetta: Dany, ta co to chvili tahla s nejvetsim skejtakem a b-boyem Ladysem). Cely areal je super, mix starych neogotika baraku a zbrusu novych komplexu prolozeny uzkyma ulickama a parkem. Uplne se mi zasteklo po studentskym zivote..just kidding, dobre vime ze nejlepsi skola je pod labelem zivot. Kazdopadne kazdorocni pritomnost priblizne 18tisic studentu udajne prispiva k zive atmosfere mesta, ulice jsou samozrejme nejrusnejsi behem skolniho roku, coz me ale jaxi minulo. Jinak spousta baru, putyk , kavaren, muze to bejt behem skoly docela plas. Zdejsi originalni hudebni scena si vyslouzila hrdou prezdivku Dunedin Sound a musim uznat, ze jde ruku v ruce s mistni specifickou street fashion ladenou do cerna, Mesto taky drzi jeden zajimavy primat op, maji tady nejstrmejsi ulici na svete - Baldwin Street lezici v severni casti mesta misty dosahuje sklonu 38 stupnu a kazdej rok tu maj kontest v behu na horni konec a dolu :) No nebyl jsem tam, ale High Street, kde bydlim, je strma dost, tak to bude asi solidni padak. Za zminku jeste stoji Speights Brewery, mistni pivovar, kde je u vchodu kohoutek s nasladlou vodou ze studny, ktera se pouziva k vyrobe zdejsiho lageru a mistnaci si sem pro ni chodej s velkejma nadobama. Shodou okolnosti jsem na tomhle miste potkal toho typka, co mi dal lift do backpackeru, ale v tu chvili jsem samozrejme nemel nejmensi sajn, co tam s tim barelem dela. Dneska check out z Chaletu (vyborny misto, velka oldskul vila, ve ktery udajne strasi a v bbh guidu lakaji na pritomnost ducha) a pak dolu na konec sveta..

Dunedin rocks!

Jeste nez zacnu s vypravenim pohadky o Dunedinu, vratim se do Wanaky, zivot je tam velka pohodicka, mas vilu na brehu jezera, jeap, sportak, motorovej clun (v lepsim pripade jachtu) a labradora na kteryho mas samozrejme spoustu casu, protoze v praci tolik casu netravis. Posekany anglicky travniky, vsude vsechno nablejskany, zewl kavarnicky, billabong a roxy ve vylohach, lidi ve slunecnich brejlich s usmevem na masce. No ani se jim nedivim, bych jim dal trosku ranni terapie na Smichaci..tak jsem tady nasaval tu pozitivni atmosferu, na kole podel lake wanaka jedna basen. Jeste jsem dal Mt. Iron, ale to je spis takovej smesnej kopecek, kam chodi mistni "chodit". Ano, v zemi outdooru a adrenalinovych sportu je chuze docela extrem, taky me pobavily nektery pokusy o beh, ale zminenym jedincum jsem dal za to respect. Navic me prepadla hrozna chut si zabehat, tak jsem vzal tenisky a proste jsem nekam bezel a pak zpatky jako Forrest Gump. Vcera s Atomicem do Dunedinu, busy jsou tu dobry v tom, ze te vyzvednou a vyhodej tam, kde potrebujes, takze zadny s batohem 20 min nekam na nadrazi, ale je to spis na bazi taga, zatim vse bukuju pres net, tudiz je to jednoduchy a doufam ze bezpecny. S kratkou zastavkou v Cromwell (stereotyp town) krizem na eastcoast, Dunedin je 4. nejvetsi centrum na NZ a pokud existuje nejaky mesto, ktere vystihuje atmosferu Bergmanovych cernobilych filmu, pak je to urcite tohle, plny neogotickych staveb a majestatne vyhlizejicich vil na kopci nad morem. Puvodne jsem sem vubec nechtel, skotskej styl me nelaka, ale tady to centrum je uzasny narozdil od nudnyho Christchurch. Mensi faux pas akorat s backpackerem, v tom co jsem buknul me vyfakli, ze jsem prijel 20min po 7 a uz moje misto dali nekomu jinymu, tak mi poradili jinej, tam meli taky plno, ale winnny zavolalo jeste nekam jinam a tam uz to klaplo, jeste jsem se po ceste ptal nejakyho typka na spravnej smer a frajer me tam hodil karou jako nejlepsiho felu. Muze bejt..Tak jsem v Chalet na kopci se supr vyhledem na more a jdu zcekovat mistni street style.

Vanoce ve Wanace

No konecne nejaky panoramata, westcoast je docela jednotvarnej a nudnej, hlavne je to naprosta pustina bez niceho, puvodne jsem se chtel jeste pred Wanakou nekde stavit, ale to bych se asi unudil k smrti nebo by me sezraly sandflies, kterych je na zapade pomerne dost. Sand fly je dost nemotorna pisecna moucha, ktera je neprijemna asi jako komar, ale diky sve nemotornosti ji clovek dokaze snadno zabit, coz je aspon pro me castecna satisfakce. Pres Haast pass to dostava zcela novy rozmer, Lake Hawea je spektakularni a ta vsudypritomna tyrkysova modr, oranzova krajina pred zapadem slunce a fialova obloha tvori dohromady naramny divadlo pro oci. Nekdy si vazne rikam, to je trapny, to je proste neskutecnej kyc, ktery vubec nema cenu fotit, ale spis prozivat. Tak tu realitu prozivam.. Wanaka na brehu stejnojmeneho jezera je typickym zimnim letoviskem a v lete pusobi trochu ospalym dojmem, centrum je malicky, ale pres den to tu zije fest. Dneska si chci pujcit kolo a trochu to objet. Tady staci par kroku stranou..hostel bylo trochu slapnuti do hovna, ne ze by nebyl dobrej, to teda je, maj tu i vlastni koupelny na pokojich, hlavne je primo na brehu jezera, takze tu clovek muze naramne chytracit pri sunsetu, ale na muj vkus je nejak velkej, navic spousta jednoduchejch vochmelku, rush hours atd. Taky me ceka planovani jak dal, estli jet do Queenstown (coz je diky vsemoznym priblblym atrakcim pro turisty neco jako Disneyland a moc me to nelaka) nebo to vzit napric Otagem do Dunedinu na eastcoast. Tohle rozhodovani me bavi..

Franz Josef

Vznesene jmeno, ale ledovec nic moc. Zato hostel Montrose je super vec, je to spis takovej pension, po Duke je to skutecne oddychova zalezitost. Greymouth aspiruje na nejnudnejsi mesto na svete a Duke podle toho vypada, rozlehly syrovy, prazdny..na moje deprese to bylo skutecne idealni misto. Jediny co by stalo za zminku byla Chanucha s mistni izraelskou komunitou a chytraceni na baru s Claudii z Brazilie, to jsme si ale museli pockat do 8 vecer nez Dory ten bar otevrel. Na pokoji jsem mel krome Claudie jeste typa z Danska a to byl teda magor se vsim vsudy. Vypadal jako Dan Nekonecny ze sumsvistu a porad mlel neco vo nejakym ostrove v Oceanii, ze tam jako smeruje, furt cvicil jogu a meditoval se zapalenou svickou, no byla to docela komedie. Hadal jsem mu nejakejch 35, ale docela me dorazilo kdyz mi rek, ze mu je 46 a podle toho ,co vypravel, tak projel celej svet. Porad leje jak z konve, takze hrozne stagnuju, vcera jsem se byl podivat na glacier, ale zadnej velkej 8 div sveta to neni, turisti si vozej zadky pomalu az na ledovec a ten pred jejich aroganci ustupuje..navic je sedivej, takze pruvodce lze, kdyz rika, ze je snehobilej. Dobry jsou akorat moreny s hranici oteru a kusama ledu, ktery po sobe zanechava. Cestou zpet jsem dal jeste Commery track, coz je cca 2h walk do vesnice misto klasicky silnice, kde te akorat ohodi Maui dodavka. Trochu jsem si nabeh, pac se v bushi trochu rozvodnily creeky, takze to bylo hodne o brodeni, ale bez turistu onanistu. Do jednoho creeku jsem ukazkove zahucel a zpatky prisel jako vodnik, ale jinak ok. Zitra jedu rovnou do Wanaky, v tomhle pocasi nema cenu se stavovat ve Foxu, protoze to bude to samy a ocumovani masy ledu v desti me nelaka. Wayne mi psal, ze v centralnim Otagu se ma pocasi zlepsit, tenhle tyden prsi vicemene na celym jiznim ostrove. No tak uvidime, co prinese vikend..

Vamos con dios

Uz bydlim v Greymouth a musim rict, ze to neni moc dobrej pocit. Duke Backpackers je sice dobrej, vede ho mladej izraelskej par a jsou fajn, ale chybi mi tu rodina z Arthur"s Pass, hlavne Sam a to jsem pryc jen 2 hodiny. Vcera super vecirek na rozloucenou, nejsem zadnej mekys, ale bylo to dojemny, takze ted mam docela depku, navic od dnesniho rana, kdy me Sarah vzala do mesta, stylove chcije a hrozne me predpadla takova samota a prazdnota. Musim si najit neco na rozptyleni, chci tu zustat 3 noci, pak hura dolu na ledovce. Taky jsem si rekl, ze nema cenu se jen tak poflakovat po jihu, ale zvolit si nejakej konkretni cil, tam to smerovat a pak se vratit. Takze ten cil je Stewart Island. No napisu vic az se seberu..

3 dny a pak cau

Tak to slo rychle, v nedeli budu posledni den v praci, v pondeli zamacknu slzu a odjizdim na zapad. Samozrejme trochu smiseny pocity, uz jsem se tu domestikoval, zvlast v hospode, ale zase se tesim na novy veci. Jeste v listopadu probehla BBQ u Sam a Tima. Tim bydli v tom samym housu, ktery oficialne patri DOCu (Department of Conservation), coz je neco jako sprava NP na Zeli obecne. V AP je to pod jednou strechou v Information centru. Tim jako zamestnanec DOCu ma docela fajn dzob, opravuje huty a cisti treky v narodnim parku v particce s Ashem a Nickem, tz. ze travi dost casu v busi. Ash chodi s Kristinou, ktera je z Nemecka a dela v IC. Kdyz je tam se Sam, tak turistackum tady padaj bulvy na zem. Prijela sem pred 2 rokama na WH visum a uz tu zustala, stejne jako Tina a Tanja, ktery delaj ve Wubbly. Nick zije s Amandou, ktera dela u nas. Ten vecer se sesla vetsina vesnice a slusne se popilo. Jason, kuchar z Wubbly, dotahnul nejakej stuff, takze mladi a neklidni taky trochu pocadili zonty, plus na zaver ohnostroj - to je docela domena tady, na ktery si mistni ujizdej. S mladejma z baraku jsme byli na veceri v Jackson's, coz je vysoce stylovej pub kousek za Otirou uprostred niceho, zato s vybornym beef burgerem. 18 kiwi je mozna dost, ale dobrej teda je..taky uz jsem to nevydrzel a v Greymouth koupil super drahou plznicku ve warehousu. Uplne nejdrazsi pivo tady, 20 baku za 6kusovej multipack tretinek. No ale co..kvalita je draha. Treba Heineken nebo Corona stoji 15 a prumernej smejdpack vyjde na 12. Davam si posledni outdoory, minuly ctvrtek me vzal Wayne do stoly, ktera vede na horni konec Punchball falls a vedi o ni jen mistni, fantasticka zalezitost s mini lagunou na konci. Wayne je sefik mistniho IC a DOC, prilezitostne me vybavuje mapou a cepinem pro hajky. Pral bych vam videt ten jeho apple mac display, kde si sjizdi trasy na google earth, kdyz se vrati z treku, zadny mapy, na to uz se tu nehraje, pure hi-tech. Naposledy jsem byl na Mt. Cassidy, ale pocasi se moc nepovedlo. Jeste si musim postezovat, cim vic cechu tady potkavam, tim min se k nim hlasim, vetsinou je to spis minus a vsimnul jsem si, ze tu dokonce zkousej i ty cechackovsky manyry na ktery tu neni nikdo zvedavej..no comment. V shopu uz je par novych lidi, Cinzia je z Taiwanu a narozdil od Kimie je takova hodne evropska, pak je tu Rochelle, ta ma docela dost, je ji tak 36 a furt se ji klepou ruce, takle nak si predstavuju evssona za 10 let, naposledy prijel Joe z Kanady, ktery naplnil kapacitu u nas v baraku, je z Vancouveru, tudiz supr kontakt do budoucna, hned jsme klabosili o hokeji, BC atd..nic, jde se varit a pak sup do hospody na jug of export gold.