Doma u Festa

V den svych 26. narozenin jsem nemel na praci nic lepsiho, nez si hodit 20kilovej batoh na zada a v pocasi, ktere bylo silne africke, jsem se vydal na letiste, odkud jsem mel namireno do Bristolu. S Easy Jet se spoustou cechacku na ostrovy, z letiste pak na train staion a vlakem do Swindonu. To uz jsem byl lehci o karimatku, kdyz proste na batohu, kterej vyjel v Anglii na pasu, nebyla. To jsem si rek, ze to zase dobre zacina, ale na druhou stranu, pokud clovek neprijde o pas nebo kreditku, tak je to furt sranda. Na nadrazi ve swindonu uz mel bejt nastoupenej festacek, ale jeste mu to chvili trvalo, nez se objevil s plechacema na uvitanou a fousama ala bin ladin. Chvili jsme pomaslili v parku, ale pak nas zima zahnala k nim domu. Pres kebab a dalsi carlsbergy jsme se dopracovali do dnesniho dne, kdy nas vzbudila mama festovyho spolubydliciho ze Slovenska, ktera prijela, aby v baraku uklidila, cumel jsem jak pichly kolo teda. Dneska maj jeste dorazit naky Festackovi kamosi, plus jeho bracha a wendz a zrejme teda bude naky soare. Jinak je tu oproti tropech v praze docela kladung, normalne na mikinku, ale se aspon trochu otrkam. Netreba pripominat, ze vsichni jsou tu prirozene pokerovani.